Příběhy

Tereza Boučková

Datum a místo narození
24. května 1957, Praha
Rok podpisu Charty 77
1977
Bydliště
Praha
Zaměstnání
spisovatelka

Charakterizující údaje:

Otce vídala jen párkrát do roka. Přesto se dcera dramatika a disidenta Pavla Kohouta jen s obtížemi dostala na gymnázium a o vysoké škole si mohla nechat jen zdát. V roce 1977 podepsala Chartu 77, přepisovala ji a šířila. Účastnila se bytových seminářů, hrála v bytovém divadle. Několikrát ji vyslýchala Státní bezpečnost, jednou strávila 48 hodin ve vazbě. Roku 1985 se s manželem přestěhovala do osady Záhrabská na Berounsku. Adoptovali a vychovávali dva chlapce s těžkým osudem, po roce 1989 se jim narodil vlastní syn. Bylo to v době, kdy si lidé už směli plnit dlouho neuskutečnitelné sny – Tereza ten o dráze úspěšné spisovatelky.

Prohlášení:

Přišla jsem za tátou, byt byl plný lidí a tehdy se ke mně dostala ta Charta. Nevěděla jsem, co je na ní tak závadného, že z ní režim tak šílel. Nebyl to kontroverzní dokument.

Tereza Boučková s matkou Annou Kohoutovou
Registrace v Paměti národa
2024-03-14
více o signatáři

Heřman Chromý

Datum a místo narození
29. září 1947, Praha
Rok podpisu Charty 77
1983
Bydliště
Rakovník
Zaměstnání
básník a diplomat

Charakterizující údaje:

Po maturitě odešel z rodiny a vymanil se tak z vlivu otce, kovaného komunisty. Aby nesloužil režimu ve zbrani, předstíral psychické poruchy. Nesouhlasil s okupací země, po roce 1968 ho vyhodili z banky, místo našel v elektrárně na Mělníku. Organizoval tam provokativní kulturní pořady s protirežimním podtextem. A hlavně psal básně, vydával je v samizdatové edici Expedice. V šestaosmdesátém šel na dva roky do vězení kvůli podvrženému hanopisu na prezidenta Husáka, který nenapsal. Po propuštění ho už režim podruhé potrestat nestihl. Roku 1990 ho lidé zvolili do parlamentu za Občanské fórum, dlouhá léta sloužil v diplomacii. A hlavně psal básně.

Prohlášení:

Mě sebrali, když jsem hezky ráno vstal a pospíchal do banky. Sebrali mě u vchodu a já říkám: Musím do banky, dneska je den výplaty. Byl den výplaty. A taky den odplaty.

Heřman Chromý, 2017
Registrace v Paměti národa
2016-05-25
více o signatáři

Libuše Šilhánová

Datum a místo narození
10. dubna 1929, Vrdy u Čáslavi
Rok podpisu Charty 77
1976
Bydliště
Praha
Zaměstnání
učitelka a novinářka

Charakterizující údaje:

V lékařské rodině na Kutnohorsku ji od dětství vedli k pomoci bližním. Během studií se vdala za přesvědčeného komunistu Věňka Šilhána. Zatímco on se školil v Leningradě, ona učila na škole v Poděbradech. Když on v roce 1968 povýšil na poradce Alexandra Dubčeka, ona slavila úspěchy na poli sociologie. Srpnovou okupaci oba odsoudili a přišel pád, rázem na ně zbyly jen dělnické profese. Chartu podepsali okamžitě, následovalo policejní sledování, domovní prohlídky a krátké pobyty ve vězení. V roce 1987 se Libuše na dvanáct měsíců stala mluvčí Charty. Vedle toho se ale podílela i na výzkumu vývoje dětí. Těch duševně strádajících.

Prohlášení:

Pro mě byla největší hrozba, že by dcera byla vyloučená ze školy nebo nesměla studovat. Takový tresty oni si vymýšleli. Aby naše děti za nás trpěly.

Mluvčí Charty 77: Libuše Šilhánová (vlevo) a Dana Němcová
Registrace v Paměti národa
2014-04-30
více o signatáři

Olaf Hanel

Datum a místo narození
21. ledna 1943, Praha
Rok podpisu Charty 77
1977
Bydliště
Lysá nad Labem
Rok a země emigrace
1979, Rakousko, Kanada
Zaměstnání
výtvarník, kunsthistorik

Charakterizující údaje:

Narodil se české matce a německému otci, který si na sklonku války sáhl na život. Během studia v šedesátých letech se seznámil s Karlem Neprašem a Janem Steklíkem, společně založili avantgardní uměleckou skupinu Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. Kreslil karikatury a vtipy, hrál v undergroundových kapelách, hlavně ale miloval hravé konceptuální umění a landart, u nás tehdy téměř neznámý. Po podpisu Charty 77 podlehl policejnímu nátlaku a na pozvání tamního kancléře Bruna Kreiského emigroval do Rakouska, odtud později do Kanady. Až po návratu do Československa v roce 1991 se směl věnovat svému poslání – vedl muzeum výtvarných umění.

Prohlášení:

Těsně po Chartě mě ve tři ráno probudili policajti a řvali, ať otevřu. Pak mě odtáhli k výslechu. Podle instrukcí jsem věděl, že můžu odmítnout vypovídat. Tak jsem mlčel.

Před čs. velvyslanectvím v Kanadě s protestním transparentem za propuštění disidentů na svobodu, 1989
Registrace v Paměti národa
2022-05-09
více o signatáři

Kateřina Willigová Frodlová

Datum a místo narození
12. května 1948, Jihlava
Rok podpisu Charty 77
1979
Bydliště
Střezivojice, okres Mělník
Rok a země emigrace
1984, Velká Británie
Zaměstnání
politoložka

Charakterizující údaje:

Je dcerou televizní hlasatelky Kamily Moučkové, která se počátkem okupace v srpnu 1968 stala tváří nezávislé televize. Jejím osudem je Anglie – nejprve tam v šedesátých letech poznala manžela, rozhlasového zpravodaje. Když matku i muže po roce 1968 z práce vyhodili, sama směla jen v hospodách roznášet pivo. S manželem Jiřím Frodlem podepsali Chartu 77, v jejich bytě se scházeli přední disidenti. Po předčasné smrti muže a nátlaku Státní bezpečnosti musela zemi se dvěma malými dcerami opustit. V Anglii s obtížemi hledala práci, nakonec tam dokázala vystudovat. V devadesátých letech se vrátila domů, žije se svým britským partnerem na Kokořínsku.

Prohlášení:

Dohodli jsme se, že já to nepodepíšu, aby se měl když tak kdo starat o děti. Když ale zavřeli Havla a Dientsbiera, už jsem dál nemohla. A musím říct, že muž byl na mě hrdý.

Vzkaz na rozloučenou, Magdalena Frodlová, Karolína Frodlová a Kateřina Willigová Frodlová, Praha, 1984
Registrace v Paměti národa
2025-02-12
více o signatáři

Zbyněk Čeřovský

Datum a místo narození
13. července 1931, Hořice
Rok podpisu Charty 77
1977
Bydliště
Slaný
Rok a země emigrace
1984, Německo
Zaměstnání
vojenský pilot

Charakterizující údaje:

Po maturitě nastoupil do školy důstojnického dorostu, absolvoval i Vojenskou akademii Klementa Gottwalda. V srpnu 1968 se coby důstojník stíhacího bombardovacího pluku jednoznačně postavil proti invazi vojsk Varšavské smlouvy a okamžitě byl perzekvován. Vyhodili ho z komunistické strany i z armády. Od podzimu 1976 do února 1977 ho StB držela ve vazbě za údajnou protistátní činnost, v roce 1982 byl po několika měsících výslechů odsouzen na dva roky do vězení. V Plzni na Borech poznal Václava Havla a Jiřího Dienstbiera. V rámci akce Asanace ho vystěhovali do Německa, vrátil se ale záhy po sametové revoluci. Stal se pak ředitelem věznice na pražské Pankráci.

Prohlášení:

Než mě propustili z vazby, dali mi číst Rudé právo. Tam jsem se dozvěděl, že existuje Charta, nebo „chátra“, jak psali. Tak jsem hned zjišťoval, jak ji podepsat. Ještě jsem byl v podmínce.

Před vyhazovem z armády, 1969
Registrace v Paměti národa
2015-03-19
více o signatáři

Eliška Rothová

Datum a místo narození
17. srpna 1963, Praha
Rok podpisu Charty 77
1989
Bydliště
Černošice
Zaměstnání
terapeutka

Charakterizující údaje:

Už jako malá odmítala socialistickou propagandu, ve čtrnácti letech chodila na koncerty do Baráčnické rychty na Malé Straně, dostala se i k hudbě undergroundových kapel. Sama zpívala ve skupině Velvet Underground Revival, první vystoupení měli roku 1987 v černošickém hotelu Kazín. Podílela se také na vydávání samizdatové Revolver Revue. Na vysokou školu ji nevzali, pracovala v dětských psychiatrických léčebnách a pomocných školách. Chartu 77 podepsala až koncem osmdesátých let, kdy už se režim otřásal v základech. Ještě v říjnu 1989 strávila 48 hodin ve vazbě na Pankráci. Po sametové revoluci si doplnila vzdělání, práci terapeutky ale zůstala věrná.

Prohlášení:

Palachův týden byl silný. Měla jsem posvátný pocit, vnímala napojení na Palacha. Po zážitcích z těch dnů jsem se rozhodla podepsat Chartu.

Eliška Rothová vpravo, Velvet Revival, cca 1987
Registrace v Paměti národa
2024-06-24
více o signatáři

Miroslav Jirounek

Datum a místo narození
3. srpna 1955, Kladno
Rok podpisu Charty 77
1977
Bydliště
Mladá Boleslav
Zaměstnání
houslista, dirigent

Charakterizující údaje:

Vyrůstal v Mladé Boleslavi, kde ho silně ovlivnil evangelický farář Alfréd Kocáb. Hrál skvěle na housle, vítězil v soutěžích. Nesmířil se s normalizační nesvobodou a šikanou ze strany ředitele mladoboleslavského gymnázia, ze školy ho proto vyloučili. Půl roku po přijetí na pražskou konzervatoř musel opustit i tento ústav. Studium dirigentství nakonec dokončil dálkově, ale jen díky intervenci ženevské lidskoprávní komise OSN, které napsal dopis. Po podpisu Charty 77 živil pět dětí z dělnického platu, uklízel, dřel v lese, topil v kotelně. Vedle toho ale spolupracoval s předními umělci své doby a po roce 1989 se stal šéfdirigentem komorní opery.

Prohlášení:

Řekl jsem si, že už nebudu nic skrývat a nic tutlat, už nebudu muset volit slova. Podpis Charty byl opravdu osvobozující moment. Ale žili jsme pak se ženou a dětmi na hranici bídy.

Miroslav Jirounek, polovina 90. let
Registrace v Paměti národa
2015-04-30
více o signatáři

Dana Puchnarová

Datum a místo narození
22. ledna 1938, Praha
Rok podpisu Charty 77
1977
Bydliště
Dobřichovice
Zaměstnání
malířka

Charakterizující údaje:

Roku 1964 absolvovala Akademii výtvarných umění, v šedesátých letech hojně vystavovala v Československu i na Západě. Už od studií se stýkala s lidmi z disentu a undergroundu a docházela na bytové semináře. Za normalizace, když už na její abstraktní tvorbu nebyl oficiálně nikdo zvědavý, vedla kurzy výtvarné tvorby pro děti v Českých Budějovicích. Když v roce 1977 vyjádřila svůj souhlas s Chartou, asi šest měsíců ji intenzivně obtěžovala Státní bezpečnost, dokud se před nimi nezačala skrývat v psychiatrické léčebně. Vystavovat nesměla, dokonce i učit jí do roku 1990 zakazovali. Pak ale nastoupila rovnou jako profesorka na univerzitu.

Prohlášení:

Ptali se, s kým se stýkám a proč jsem to podepsala. Pak řekli, že k mým dveřím nasadili hlídače a že mi odposlouchávají telefon. A vyhrožovali, že mi odeberou děti.

Dana Puchnarová v ateliéru v Českých Budějovicích. 1978
Registrace v Paměti národa
2019-11-22
více o signatáři

Petr Pospíchal

Datum a místo narození
16. dubna 1960, Brno
Rok podpisu Charty 77
formálně nepodepsal
Bydliště
Čelákovice
Zaměstnání
novinář, diplomat

Charakterizující údaje:

Už na učilišti četl samizdat. Hned počátkem roku 1977 se seznámil s prohlášením Charty 77, dokument opisoval a šířil. V březnu téhož roku šel na pohřeb Jana Patočky, v říjnu absolvoval první výslech. Odseděl si jedenáct měsíců, po propuštění se angažoval ve Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných. Když pak nastoupil na vojnu, čekala ho tvrdá šikana a následně šel podruhé do kriminálu. Díky němu se zrodila spolupráce Charty 77 s polským hnutím Solidarność. Zajišťoval také výměnu informací mezi nezávislými novináři ve východním bloku a publikoval na Západě. Od třetího uvěznění ho zachránila perestrojka a rok 1989, po něm nastoupil dráhu diplomata.

Prohlášení:

Pohřeb profesora Patočky byl vymezující událost. Museli jsme připustit, že je čeho se bát a že StB o nás ví, na druhou stranu jsme si uvědomili, že za některé věci má smysl bojovat.

Setkání s členy polského hnutí Solidarność na Boruvkové hoře, polovina 80. let
Registrace v Paměti národa
2014-10-02
více o signatáři